Tichí blázni? Vítejte ve světě rybářů
Rybaření bylo skvělé. Jen ty ryby nějak nespolupracovaly.
Sedí, mlčí a dívají se na vodu. Aspoň tak to vypadá z druhého břehu.
Jsou lidé, kteří si o víkendu rádi přispí. A pak jsou lidé, kteří si dobrovolně nastaví budík na čtvrtou ráno, naloží do auta tolik výbavy, že by s ní otevřeli menší obchod, a vyrazí k vodě. Někdy v dešti. Někdy v zimě. Někdy s vědomím, že se večer nejspíš vrátí bez jediné ryby.
A na další výpravu se těší dřív, než skončí ta dnešní. Zvenčí to vypadá jako obyčejné sezení. Ve skutečnosti se při něm pořád střídá pozorování, rozhodování a zkušenost. A ano, občas i pořádná dávka štěstí. Ryby se totiž s rybářem předem na ničem nedomlouvají.
Jsou tedy rybáři blázni? Pokud bys ty kvůli rybě ve čtyři nevstal ani za nic, možná trochu ano. Ale než vyneseš rozsudek, podívej se, co všechno vlastně umějí.
Ještě před prvním náhozem
Jsi si jistý, že rybář osm hodin nic nedělá?
Než se nástraha poprvé dotkne hladiny, má rybář za sebou celou řadu rozhodnutí. Projdi si je s ním.
Jaké bude počasí?
Vítr, tlak a oblačnost mění, kde se ryby zdržují a jestli mají chuť žrát.
Jakou teplotu má voda?
Ryby jsou studenokrevné: v chladné vodě šetří síly, v teplejší bývají aktivnější.
Jaké je roční období?
Na jaře se ryby chovají jinak než v létě nebo na podzim. A některé druhy jsou právě hájené.
Na jakou rybu jdeš?
Kapr, štika a pstruh žijí jinde, žerou něco jiného a vyžadují úplně jinou výbavu.
Kam si sedneš?
Ryby nejsou ve vodě rozmístěné rovnoměrně. Dva metry vedle může být prázdno.
V jaké hloubce budeš lovit?
Nástraha ve špatné vrstvě vody znamená, že ryby tam jsou, jen ji nikdy nepotkají.
Co dáš na háček?
Nástraha musí odpovídat tomu, co ryba právě žere. Ne tomu, co máš po ruce.
Jak silný vlasec a jak nástrahu nabídneš?
Tenký vlasec ryba hůř zahlédne, ale snáz ho přetrhne. A co se hýbe nepřirozeně, toho si nevšimne vůbec.
Osm rozhodnutí. A to ještě ani nenahodil.
Pět disciplín, pět přístupů
Pět způsobů, jak ulovit rybu
Zeptej se pěti rybářů, jak nejlépe chytit rybu, a dostaneš pět úplně odlišných odpovědí. Jeden ti vysvětlí, proč je nejdůležitější správné zakrmení. Druhý vytáhne krabičku umělých nástrah. Třetí bude mluvit o citlivé špičce prutu, čtvrtý o vyváženém splávku a pátý ti předvede, jak z pár pírek a kousku nitě vyrobit hmyz.
Všichni dělají zdánlivě totéž. Jenže rybaření není jedna disciplína s jedním postupem. Vybrali jsme pět výrazných podob sladkovodního rybolovu. Není to úplný seznam, ale stačí k tomu, abys pochopil, proč dva lidé s prutem nemusí mít kromě rybářského lístku skoro nic společného.
Kaprařina
Šachová partie, ve které soupeř nezná pravidla
Rozhodující okamžik trvá pár minut, příprava na něj klidně hodiny nebo dny. Všechno začíná výběrem místa: kaprař přemýšlí o dně, hloubce, teplotě vody, větru i o trasách, po kterých kapři chodí za potravou. Potom přijde zakrmení. Nejde o to nasypat do vody co nejvíc, ale správné množství na správné místo.
Symbolem moderní kaprařiny jsou boilies, kulaté nástrahy, které se nevážou přímo na háček, ale na krátký vlasový přívěs vedle něj. Kapr nástrahu nasaje a háček se mu zachytí v tlamě. Pruty leží na stojanu, záběr ohlásí elektronický hlásič. A ano, kapra chytíš i s mnohem skromnější výbavou.
- Co rybář dělá
- Příprava místa, čekání a průběžná taktika
- Záběr poznáš podle
- Hlásič záběru, pohyb vlasce
- Typické ryby
- Kapr
„Říkal, že jede jen na víkend. Podle zavazadel jsem myslela, že se stěhuje.“
Přívlač
Ryba se nehledá čekáním
Vláčkař nesedí. Jde podél břehu, nahazuje umělou nástrahu a vede ji vodou tak, aby dravce vyprovokovala k útoku. Woblery napodobují malé rybky, gumové nástrahy se dají vést u dna s přestávkami, třpytky a rotačky lákají pohybem a odlesky.
Velkou část přívlače tvoří hledání: proudnice, zlomy dna, zatopené překážky, drobné změny na hladině. Když ryby nereagují, mění se nástraha, hloubka, rychlost vedení nebo rovnou místo. A není to jen rychlé navíjení. Někdy rozhodne dlouhá pauza.
- Co rybář dělá
- Aktivní prohledávání vody
- Záběr poznáš podle
- Úder, který cítíš v prutu a šňůře
- Typické ryby
- Štika, candát, okoun, bolen
„Tvrdil, že jde na ryby. Podle kilometrů na hodinkách bych řekla, že trénuje na půlmaraton.“
Feeder
Když o záběru rozhodují milimetry
Rybář nahodí, položí prut do vidličky a soustředěně sleduje jeho špičku. Feeder je lov na položenou s krmítkem, které dopraví krmení přímo k háčku s nástrahou. Prut má jemnou vyměnitelnou špičku. Ta ukáže záběr, i když ryba s nástrahou nikam neodplave: stačí lehké ohnutí, krátké zachvění nebo povolení vlasce.
Klíčem je přesnost. Krmítko má dopadat pořád na stejné místo, aby se tam ryby sešly u potravy. Na řece je potřeba zvolit takovou zátěž, aby sestava v proudu zůstala ležet. Pár centimetrů pohybu špičky řekne zkušenému rybáři víc než laikovi celá rozvlněná hladina.
- Co rybář dělá
- Přesné nahazování a sledování špičky
- Záběr poznáš podle
- Pohyb citlivé špičky prutu
- Typické ryby
- Cejn, plotice, parma, kapr
„Dvacet minut sleduje konec prutu. Když se pohne o centimetr, je doma o čem vyprávět.“
Plavaná
Když celý svět sleduje jeden splávek
Člověk u vody a splávek na hladině: obraz, který si při slově rybaření vybaví skoro každý. Splávek drží nástrahu ve zvolené hloubce a zároveň ukazuje záběr. Může se potopit, položit, nadzvednout nebo nečekaně popojet do strany. Je to nejpřístupnější cesta k rybaření, jenže její jednoduchost klame.
Prvním úkolem je hloubka. Když je nástraha ve špatné vrstvě vody, ryby ji prostě nepotkají. Druhým je vyvážení: drobné broky na vlasci určují, jak přirozeně nástraha klesá a jak citlivě splávek reaguje. Na řece se splávek pouští s proudem, aby nástraha prošla vybranou trasou.
- Co rybář dělá
- Kontrola hloubky a sledování splávku
- Záběr poznáš podle
- Pohyb splávku
- Typické ryby
- Plotice, cejn, lín, tloušť
„Člověk, který si nevšimne nového účesu, dokáže celé dopoledne sledovat pohyb předmětu velkého jako zápalka.“
Muškaření
Když se rybář snaží přemýšlet jako hmyz
Muškaření poznáš podle šňůry, která se vzduchem vlní v plynulých obloucích. Při přívlači letí nástraha vlastní vahou. Tady nese energii hodu šňůra a muška, která skoro nic neváží, se jen veze. Chce to koordinaci, načasování a cit v ruce.
Muška napodobuje hmyz na hladině, jeho larvy pod vodou nebo malou rybku. Podle toho se dělí na suché mušky, nymfy a streamery. Muškař proto sleduje, co právě létá a co ryby sbírají. Když proud začne mušku táhnout nepřirozeným směrem, pstruh ji zpravidla odmítne.
- Co rybář dělá
- Nahazování a vedení mušky
- Záběr poznáš podle
- Zrakem na hladině, podle indikátoru nebo tahem ve šňůře
- Typické ryby
- Pstruh, lipan a další druhy
„Celý život jsem si myslela, že mušky se doma likvidují. On je po večerech vyrábí.“
Kaprař plánuje, vláčkař hledá, feederář čte jemné signály, plavačkář pracuje s hloubkou a muškař se snaží o co nejvěrnější iluzi. V praxi se ty dovednosti prolínají a spousta rybářů ovládá víc technik. Všechny ale stojí na respektu k rybě, k pravidlům a k vodě.
Až ti tedy příště někdo řekne, že rybaření je jen sezení u vody, zeptej se ho: A které rybaření máš na mysli?
Řez vodou
Co rybář vidí pod hladinou
Ryby nejsou ve vodě rozsypané rovnoměrně jako rozinky v bábovce. Drží se tam, kde mají úkryt, potravu, snesitelnou teplotu a dost kyslíku – a tahle místa se dají z břehu přečíst.
Rozřízněme si tedy vodu dvakrát: jednou stojatou, jednou tekoucí. Scrolluj od břehu do hloubky a podívej se, kdo kde obvykle bydlí.
My ostatní vidíme vodu. Rybář vidí hloubku, proud, překážky, potravu a přibližně sedmnáct důvodů, proč nahodit o dva metry vedle.
Stojatá voda: rybník a přehrada
Hloubka: do 1 m
Mělčina a rákosí
Mělká voda se na jaře prohřeje jako první, proto sem ryby chodí za teplem, potravou a mnohé i ke tření. Rákosí je zároveň školka plůdku – a tím pádem i jídelna dravců.
Kdo tu bydlí kaprlínštikakaras
Jak se tu loví Plavaná
Chodí se sem potichu. Ryba v půl metru vody slyší tvoje kroky dřív, než ty zahlédneš ji.
Hloubka: 1–2 m
Lekníny a vodní rostliny
Rostliny dávají stín, úkryt a přes den i kyslík, na jejich listech žije spousta drobné potravy. Okraj porostu je typická hranice, podél které ryby putují a na které číhá štika.
Kdo tu bydlí línkarasštikaamur
Jak se tu loví Plavaná
Nastraž těsně k okraji leknínů. Lín ti pak ukáže, že zná cestu dovnitř líp než ty ven.
Hloubka: 1–3 m
Překážky a potopené stromy
Spadlý strom, pařezy nebo kameny jsou pro ryby to, co pro nás střecha nad hlavou. Zdržuje se u nich drobná ryba, a kde je drobná ryba, bývá i někdo, kdo ji loví.
Jak se tu loví Přívlač
Nejlepší místa stojí nejvíc nástrah. Ber to jako vstupné.
Hloubka: 2–4 m
Zlom dna a hrana
Místo, kde mělčina přechází do hlubší vody, je rybí dálnice: na pár metrech si ryba vybere hloubku, teplotu i světlo. U paty hrany se navíc zachytává potrava.
Kdo tu bydlí candátokounkaprcejn
Jak se tu loví Feeder
Nejdřív proměř dno, teprve potom krm. Dva metry vedle může být úplně jiný svět.
Hloubka: od hladiny po střední vrstvy
Volná voda
Vypadá prázdně, ale táhnou jí hejna drobných ryb za planktonem a za nimi dravci. V létě se život na hlubších přehradách soustřeďuje do teplé, okysličené vrstvy nad skočnou vrstvou (termoklinou).
Kdo tu bydlí bolenploticecandát
Jak se tu loví Přívlač
Sleduj hladinu. Když se drobné rybky rozprsknou na všechny strany, někdo pod nimi právě obědvá.
Hloubka: 4 m a víc
Jáma a staré koryto
Nejhlubší voda má nejstálejší teplotu, proto se v ní ryby často shromažďují na zimu. V létě je to naopak zrádné místo: pod skočnou vrstvou může kyslík téměř chybět a ryby se drží výš.
Kdo tu bydlí sumeccandátkaprcejn
Jak se tu loví Kaprařina
Nejhlubší neznamená nejlepší. V srpnu můžeš nad jámou lovit ve vodě, ve které nikdo nebydlí.
Tekoucí voda: řeka
Hloubka: do 0,5 m
Peřej
Rychlá mělká voda nad štěrkem je nejlépe okysličené místo řeky a továrna na vodní hmyz. Ryby tu stojí za kameny, kde je proud tolik nestojí, a na štěrku se mnoho proudomilných druhů tře.
Jak se tu loví Muškaření
Voda po kolena, ryba za každým větším kamenem. Nevstupuj do ní dřív, než ji prochytáš.
Hloubka: 1–2 m
Proudnice
Hlavní proud je dopravní pás řeky: nese potravu i kyslík. U dna je voda pomalejší než u hladiny, a právě tam se drží ryby stavěné do proudu.
Jak se tu loví Feeder
Krmítko má na dně zůstat, ne odcestovat do sousedního okresu. Raději těžší než lehčí.
Hloubka: 0,5–1,5 m
Rozhraní proudů
Čára, kde se rychlá voda potkává s pomalou. Ryba stojí v klidu a potravu jí proud vozí kolem nosu – minimální námaha, maximální příjem.
Kdo tu bydlí pstruhpstruhplotice
Jak se tu loví Plavaná
Pusť splávek přesně po té čáře. Půl metru vedle už je to jiná řeka.
Hloubka: 2–4 m
Tůň pod jezem
Padající voda vymele hlubokou jámu a nasytí ji kyslíkem, což ryby ocení hlavně v létě. Jez zároveň zastavuje ryby táhnoucí proti proudu, takže se pod ním shromažďuje kořist i dravci.
Kdo tu bydlí bolencandátsumecparma
Jak se tu loví Přívlač
Voda pod jezem je krásná i zrádná. Obdivuj ji ze břehu, vratný proud nezná výjimky.
Hloubka: 0,5–2 m
Podemletý břeh a kořeny
Proud vyhloubí pod břehem dutinu, kořeny stromů ji zpevní a zastíní. Vzniká úkryt se stropem, ze kterého stačí vyrazit půl metru za soustem a vrátit se zpátky.
Kdo tu bydlí pstruhokounštikaúhoř
Jak se tu loví Přívlač
Nejlepší pstruh obvykle bydlí pod tím keřem, pod který se nedá nahodit.
Hloubka: 1–3 m
Tišina a slepé rameno
Klidná voda mimo proud se chová skoro jako rybník: je teplejší, zarostlá a s měkkým dnem. Ryby v ní přečkávají velkou vodu i zimu a mnohé se tu třou.
Jak se tu loví Kaprařina
Když je řeka po dešti hnědá a rozběhnutá, hledej ryby tam, kde by ses před proudem schoval i ty.
Jsou to typické situace, ne pravidla: ryby se stěhují podle ročního období, denní doby, teploty, kyslíku a potravy, takže žádný druh nemá trvalou adresu.
Rok na vodě
Dvanáct měsíců, dvanáct různých situací
Ryby jsou studenokrevné, takže jejich apetit, pohyb i rozmnožování řídí teplota vody a délka dne. Stejná voda je proto v březnu a v srpnu skoro jiným revírem.
Projdi si rok měsíc po měsíci a uvidíš, proč rybář nemá jednu sezónu, ale dvanáct.
LedenPod ledem se žije pomalu
Ve vodě. Voda je nejtěžší při zhruba 4 °C, proto je u dna o něco tepleji než těsně pod ledem. Ryby se drží v hlubších, klidných místech a šetří energií.
Na břehu. Loví se jemně a pomalu: malé nástrahy, tenké vlasce, krátká okna aktivity kolem poledne. Většina rybářů mezitím třídí krabičky a tváří se, že uklízí.
Ryby měsíce
OkounHejna okounů se stahují do hlubší vody, ale potravu přijímají i v zimě.
ŠtikaŠtika loví i ve studené vodě, jen pomaleji a s delšími přestávkami.
PloticePlotice zimují v hlubokých částech vod a v klidných ramenech, kde občas vezmou drobnou nástrahu.
KaprKapr má zpomalený metabolismus, zdržuje se v hlubších místech a žere jen málo.
ÚnorDen se prodlužuje, led povoluje
Ve vodě. Voda je pořád studená, ale přibývá světla a mělké zátoky se za slunečných dnů začínají ohřívat. Tání sněhu zvedá a kalí řeky.
Na břehu. Hledá se nejteplejší voda v revíru – slunečné, závětrné mělčiny a klidná ramena. Nástraha se vede pomalu; ryba, která se ještě neprobudila, za ničím nepoběží.
Ryby měsíce
- ŠtikaŠtiky se začínají přesouvat k mělkým zarostlým místům, kde se na přelomu zimy a jara třou.
- PloticePlotice se za teplejších dnů vydávají ze zimovišť na krátké výlety za potravou.
JeseterJeseter malý zimuje v hlubokých jámách řek a je jen málo aktivní.
PstruhPstruh obecný je po podzimním tření vysílený a ve studené vodě se zotavuje jen pomalu.
BřezenŠtika otevírá sezónu svateb
Ve vodě. Led mizí a mělčiny se ohřívají rychleji než hlubiny. První druhy se třou už při vodě kolem 7–9 °C, často na zaplavených travnatých březích.
Na břehu. Nedravé ryby se začínají hýbat, takže ožívá plavaná a feeder na mělčích, prohřátých místech. Třoucí se ryby bývá zvykem nechat v klidu – mnohé druhy jsou v tuhle dobu hájené.
Ryby měsíce
- ŠtikaŠtika se tře brzy na jaře, obvykle v březnu až dubnu, na mělčinách s rostlinami.
- OkounOkoun se tře na jaře při chladné vodě a jikry klade v dlouhých stuhách na rostliny a větve.
- KaprKapr se probouzí a za teplem vyjíždí na mělčiny, kde začíná opatrně žrát.
LipanLipan se na jaře stahuje na mělké štěrkové úseky s proudem, kde se bude třít.
DubenVoda se probouzí naplno
Ve vodě. Teplota stoupá nad 10 °C, začínají růst vodní rostliny a přibývá hmyzu. Počasí je ale vrtkavé: studená fronta umí ryby na pár dní znovu vypnout.
Na břehu. Ryby jsou po zimě hladové a berou během dne, nejlépe odpoledne, kdy je voda nejteplejší. Rybář se obléká na čtyři roční období najednou a obvykle trefí tři.
Ryby měsíce
CandátCandát se tře většinou v dubnu a květnu, když má voda 10–14 °C; samec hlídá hnízdo s jikrami.- LipanLipan se tře na jaře na čistém štěrku v mělké proudící vodě.
BolenBolen na jaře táhne proti proudu a tře se v proudné vodě na štěrku.- JeseterJeseter malý opouští zimní jámy a táhne proti proudu na štěrková trdliště.
KvětenMělčiny patří kaprovitým
Ve vodě. Voda se blíží k 15–20 °C a v zarostlých mělčinách to jen šplouchá: třou se plotice, cejni i kapři. Na řekách se rojí jepice.
Na břehu. Pro muškaře je to jeden z vrcholů roku, na klidných vodách se daří feederu a plavané. Ryby zaujaté třením o nástrahy nestojí, a tak se vyplatí hledat ty, které už mají po svatbě a mají hlad.
Ryby měsíce
- PloticePlotice se u nás tře obvykle od začátku května do začátku června mezi rostlinami.
CejnCejni se shromažďují v zarostlých mělčinách a třou se, když voda překročí asi 12 °C.- KaprKapr se tře při 15–20 °C, obvykle v květnu a červnu, v mělkých zarostlých okrajích.
- PstruhPstruh obecný je v plné kondici a sbírá rojící se hmyz z hladiny.
ČervenTeplomilní přicházejí na řadu
Ve vodě. Voda dosahuje kolem 20 °C, porosty rostlin jsou husté a dny nejdelší v roce. Třou se druhy, které potřebují pořádné teplo, a mělčiny se hemží plůdkem.
Na břehu. Loví se brzy ráno a večer u okrajů porostů; přes poledne je lepší lovit stín. Nejdelší dny v roce znamenají i nejkratší noci – budík na čtvrtou najednou dává smysl.
Ryby měsíce
LínLín se tře až v teplé vodě kolem 19–20 °C, proto patří k pozdním druhům.
SumecSumec se tře při vodě kolem 18–22 °C; samec staví hnízdo z rostlin a jikry hlídá.
KarasKaras se rozmnožuje v květnu a červnu v mělké vodě s hustými rostlinami.
ParmaParma táhne proti proudu a mezi květnem a červencem se tře na mělkých rychlých peřejích.
ČervenecVedra a skočná vrstva
Ve vodě. Hlubší stojaté vody se rozvrství: nahoře teplá voda, pod skočnou vrstvou studená, ve které kyslík postupně ubývá. Teplá voda ho navíc udrží méně, takže ryby vyhledávají přítoky, proud a větrem rozčeřené břehy.
Na břehu. Těžiště lovu se přesouvá na úsvit, soumrak a noc. Ulovenou rybu je v teple potřeba vracet rychle a šetrně – vedro ji vyčerpává víc než souboj s tebou.
Ryby měsíce
AmurAmur je v teplé vodě ve svém živlu a spase úctyhodné množství vodních rostlin.- SumecSumec je teplomilný a v létě loví hlavně za soumraku a v noci, často i na mělčinách.
- BolenBolen prohání hejna drobných ryb u hladiny a jeho útoky jsou slyšet z druhého břehu.
ÚhořÚhoř vyráží za potravou za teplých tmavých nocí; je kriticky ohrožený, a proto si zaslouží ohled.
SrpenNejteplejší voda, nejméně kyslíku
Ve vodě. Voda je nejteplejší v roce a úživné rybníky kvetou řasami a sinicemi. Kyslíku bývá nejméně nad ránem, kdy ho rostliny a řasy celou noc jen spotřebovávaly; řeky mají málo vody.
Na břehu. Ryby se hledají tam, kde se voda hýbe: pod jezy, v proudu, u přítoků a na návětrném břehu. V hlubokých jámách přehrad může být pod skočnou vrstvou prázdno.
Ryby měsíce
- KaprKapr ve vedrech žere hlavně v noci a nad ránem a přes den se zdržuje ve stínu porostů.
- CandátCandát loví za šera a v noci, kdy za drobnou rybou vyjíždí i do mělčí vody.
- ParmaParma se drží v okysličeném proudu a pod peřejemi, kde je i v létě co dýchat.
PstruhPstruh duhový potřebuje chladnou, okysličenou vodu a vedra mu nesvědčí; hledá přítoky a prameny.
ZáříVoda chladne, apetit roste
Ve vodě. Noci se prodlužují a voda se ochlazuje na teploty, při kterých je rybám nejlíp. Kyslíku přibývá a letošní plůdek je právě tak velký, aby stál dravcům za námahu.
Na břehu. Pro mnohé je to nejlepší měsíc roku: ryby berou po celý den a stabilní počasí přeje delším výpravám. Kapraři krmí víc, vláčkaři chodí dál.
Ryby měsíce
ŘíjenVoda se promíchá, dravci loví
Ve vodě. Hladina chladne, letní rozvrstvení se rozpadá a podzimní míchání vrátí kyslík do celého sloupce. Vodní rostliny odumírají, takže drobné ryby přicházejí o úkryty.
Na břehu. Zlatý čas přívlače: dravci se vykrmují na zimu a dají se najít u hran a překážek. Nástrahy se zvětšují, vedení zpomaluje a rukavice se stěhují z půdy.
Ryby měsíce
- ŠtikaŠtika před zimou vydatně žere; podzim bývá časem velkých ryb.
- CandátCandát následuje hejna drobných ryb do hlubší vody ke zlomům dna.
- LipanLipan je v chladnoucí vodě ve formě a ochotně sbírá nymfy i drobný hmyz z hladiny.
- PstruhPstruh obecný táhne proti proudu na štěrková trdliště; tře se na podzim.
ListopadKrátké dny, hlubší voda
Ve vodě. Voda rychle chladne a je čistší, protože řas ubylo. Ryby se shlukují a stahují k hlubším, klidným místům; na pstruhových potocích probíhá tření.
Na břehu. Kdo najde hejno, našel všechno – ryby stojí pohromadě na malé ploše. Loví se kolem poledne, jemně a s termoskou; na pstruhových vodách je čas nechat ryby v klidu.
Ryby měsíce
- PstruhPstruh obecný se tře obvykle v říjnu a listopadu a jikry ukládá do štěrku.
- ŠtikaŠtika žere i ve studené vodě a po odumření rostlin stojí u překážek a hran.
- PloticePlotice se shromažďují ve velkých hejnech v hlubších partiích a klidných ramenech.
- ÚhořDospělí úhoři se za tmavých podzimních nocí vydávají po proudu na cestu do Sargasového moře; u nás se netřou.
ProsinecZimní útlum začíná
Ve vodě. Voda se blíží ke 4 °C, dny jsou nejkratší v roce a na stojatých vodách se může tvořit led. Teplomilné druhy téměř přestávají přijímat potravu.
Na břehu. Zůstávají druhy, kterým chlad nevadí, a rybáři, kterým nevadí taky. Ostatní vážou návazce, čtou mapy hloubek a v duchu už loví březen.
Ryby měsíce
- LínLín často zimuje zavrtaný v bahně a do jara o něm neuslyšíš.
- KarasKaras přežije pod ledem i velmi nízký obsah kyslíku, který by jiné ryby nezvládly.
- SumecTeplomilný sumec je v zimě jen málo aktivní a zdržuje se v hlubokých místech.
- LipanLipan je ryba chladných vod a potravu přijímá i v zimě, hlavně v hlubších klidnějších úsecích.
Načasování se posouvá s nadmořskou výškou, počasím a konkrétní vodou; mnohé druhy jsou v době tření hájené a doby hájení se liší podle země i revíru – vždy si ověř místní pravidla.
Tohle se opravdu stalo
Rekordy, legendy a rybářská latina
Každý rybář má svůj životní úlovek. Někteří dokonce v několika verzích. Většina vzpomínek časem bledne, vzpomínky na velké ryby to mají přesně naopak.
Byla by ale chyba brát každou neuvěřitelnou historku jako výmysl. Skutečný svět rybaření nabízí příběhy, které by rozumný vypravěč nevymyslel, protože by mu je nikdo nevěřil. Tady jsou tři, u kterých může rybář klidně prohlásit: tohle se opravdu stalo.
-
134,97kg
Sumec, který vážil skoro 135 kilo
Maďarský rybář z města Ajka chytal na Pádu s průvodcem, když mu zabral sumec, který na váze ukázal 134,97 kilogramu. Přibližně tolik váží dva dospělí muži. A celá ta váha se na druhém konci snaží plavat přesně opačným směrem, než by sis přál.
Rekord All-Tackle neznamená, že nikdo nikdy nechytil delšího nebo těžšího sumce. Znamená, že tenhle úlovek byl zvážen a zdokumentován podle pravidel. Mít obrovskou rybu je jedna věc. Doložit ji je věc druhá.
- Kdo
- Attila Zsedely
- Kdy
- 11. března 2010
- Kde
- řeka Pád, Itálie
- Kategorie
- Světový rekord IGFA v kategorii All-Tackle pro sumce velkého
-
10,12kg
Rekord, který po 77 letech nepadl o jednu unci
V roce 1932 chytil George Perry v americké Georgii okounka o hmotnosti 22 liber a 4 unce, tedy asi 10,09 kilogramu. V zemi, kde je lov téhle ryby skoro národním sportem, se z úlovku stala legenda. Celé generace se ho pokoušely překonat.
Až 2. července 2009 vytáhl Manabu Kurita z japonského jezera Biwa rybu o hmotnosti 10,12 kilogramu. Byla těžší asi o jednu unci. Jenže u ryb do 25 liber musí nový rekord podle pravidel IGFA překonat ten starý aspoň o dvě unce, tedy o necelých 57 gramů. Výsledek: o rekord se dělí oba. Zkus to vysvětlit v rybářské hospodě.
- Kdo
- Manabu Kurita a George Perry
- Kdy
- 1932 a 2009
- Kde
- jezero Montgomery, Georgie, USA · jezero Biwa, Japonsko
- Kategorie
- Světový rekord IGFA v kategorii All-Tackle pro okounka pstruhového, dělený dvěma rybáři
-
18,25kg
Pstruh, který se nevešel do představ o jemné výbavě
Podplukovník letectva ve výslužbě měl v ruce krátký ultralehký prut, vlasec o nosnosti čtyři libry, tedy necelé dva kilogramy, a drobnou olivovou marabu nástrahu. Zabral mu pstruh, který vážil 18,25 kilogramu. Zdolával ho asi dvacet minut.
Ryba byla sedmnáct let nejtěžším uznaným pstruhem obecným na světě, dokud ji v roce 2009 nepřekonal úlovek z Michiganu. Jestli sis právě objednal další mimořádně robustní prut, tuhle část radši přeskoč.
- Kdo
- Howard „Rip“ Collins
- Kdy
- 9. května 1992
- Kde
- řeka Little Red River, Arkansas, USA
- Kategorie
- Světový rekord IGFA v kategorii All-Tackle pro pstruha obecného v letech 1992–2009; dnes už překonaný
Rybářská latina: jediná disciplína, ve které ryba roste i po ulovení
Tahle disciplína nepotřebuje povolenku, prut ani nástrahu. Stačí dobrá paměť, chuť vyprávět a publikum, které se moc nevyptává. Rybářská latina je přikrášlování rybářských historek: z běžného zdolávání se stane souboj se živlem a ryba, která se utrhla těsně před podběrákem, byla vždycky ta největší.
Sympatické na ní je, že jde o hru, kterou znají obě strany. Posluchači vědí, že vyprávění je trochu přibarvené, a právě v tom je jeho kouzlo. Čím méně svědků, tím víc prostoru pro fantazii.
Latina ale není rekord. Ten potřebuje správně určený druh, vážení nebo měření a dokumentaci. Drž se tedy jednoduchého pravidla: čím neuvěřitelnější historka, tím zajímavější je zeptat se na fotku, vážní lístek nebo aspoň svědka.
- Pondělí, fakta8 kg„Pěkný kapr. Osm kilo, zvážený.“
- Pátek, hospoda10 kg„Deset měl určitě. Ta váha vždycky ukazuje míň.“
- Za rok, rodinná oslava15 kg„Patnáct kilo. Zdolával jsem ho hodinu a potmě.“
- Za deset let, vnoučata24 kg„Čtyřiadvacet kilo. Fotku nemám, vybil se mi telefon.“
Skutečnost, nebo rybářská latina?
Osm neuvěřitelně znějících tvrzení. Pět z nich je doložených, tři jsme si vymysleli. Rozeznáš je?
BonusKdyž už ti rybníček Brčálník nestačí ke štěstíMalá odbočka na velkou vodu: sedm míst, kde se rybářské sny mění v pořádné dobrodružství.Vyplout na moře
Na závěr
Co rybáři vědí, ale ostatní jim nevěří
Mýtus 1Rybář jen sedí a čeká.
Jak to je. Než si sedne, udělá osm rozhodnutí. A vláčkař si nesedne vůbec: za den ujde podél břehu celé kilometry.
Mýtus 2Na rybaření nepotřebuješ žádné zvláštní znalosti.
Jak to je. Je potřeba číst vodu, znát ryby, počasí i roční dobu a k tomu ovládat vlastní výbavu. Začít se dá jednoduše, učit se dá celý život.
Mýtus 3Každá ryba zabere na žížalu.
Jak to je. Žížala je dobrá nástraha, ale ne univerzální. Kapr bere boilies, štika wobler a pstruh mušku z pár pírek. Rozhoduje, co ryba právě žere.
Mýtus 4Drahé vybavení automaticky znamená lepší úlovek.
Jak to je. Pstruh o váze 18,25 kilogramu zabral na vlasec o nosnosti necelé dva kilogramy. Rozhodla ruka, ne cenovka.
Mýtus 5Když rybu pustíš, celé rybaření bylo zbytečné.
Jak to je. Pro spoustu rybářů je cílem rybu najít, přelstít a šetrně vrátit vodě. Existují dokonce světové rekordy, u kterých ryba musí odplavat živá. A vzít si úlovek v souladu s pravidly je stejně v pořádku.
Mýtus 6Rybaření je jen pro starší chlapy.
Jak to je. U vody potkáš děti s prvním splávkem, ženy i dvacátníky, kteří s přívlačovým prutem nachodí víc než na túře. Věk ani pohlaví rybu nezajímají.
Pořád si myslíš, že jsou rybáři blázni? Možná. Ale teď už aspoň víš proč.
Atlas rybKdo vlastně žije v našich vodách?
Krok 1První výprava: od prvního prutu po první záběr