Magazín · Rybaření · ohleduplnost
Chyť a pusť: respekt k rybě začíná před záběrem
Hodiny příprav, pár minut zdolávání, jedna fotka – a ryba plave pryč. Z druhého břehu to vypadá jako zvláštní konec výpravy. Pro spoustu rybářů je to ten nejlepší.
Pustit rybu ale neznamená jen otevřít ruce. O tom, jestli přežije, rozhoduješ hlavně ty. A začíná to dávno před podběrákem.
Proč rybu pustit
Důvodů je víc. Někdy rybu pustit musíš, protože to žádají pravidla tvé vody. Jindy chceš, aby velká ryba v revíru zůstala a potěšila i další. A někdo ryby prostě nejí, ale hledat je a přelstít ho baví.
Věda se na to dívá střízlivě. Rozsáhlý přehled týmu Roberta Arlinghause z roku 2007 popisuje chyť a pusť jako praxi, kterou utváří biologie, etika i místní zvyklosti. Jedna správná odpověď pro všechny vody neexistuje.
Šetrnost začíná při zdolávání
Zdolávej tak krátce, jak ti výbava dovolí. Ryba při souboji pracuje na dluh a čím déle trvá, tím déle se z něj vzpamatovává. Příliš jemná sestava na velkou rybu proto není sportovní výkon, ale zbytečné trápení.
Biologové Steven Cooke a Cory Suski shrnuli v roce 2005 pět obecných zásad, které pomohou skoro každému druhu: krátké zdolávání, co nejméně času na vzduchu, žádný lov při extrémních teplotách vody, háčky bez protihrotu s umělými nástrahami a klid pro ryby v době tření. Sami dodávají, že každý druh reaguje trochu jinak.
Podběrák, podložka a mokré ruce
Ryba nepatří na trávu, štěrk ani na dno loďky. Vylov ji podběrákem s jemnou bezuzlovou nebo pogumovanou síťkou. Když musí z vody, polož ji na namočenou podložku.
Ruce si vždycky namoč. Sliz na kůži chrání rybu před infekcemi a suchá dlaň nebo ručník ho setřou. Rybu nemačkej a nesahej jí pod žábry. Větší kus drž vodorovně oběma rukama, nízko nad podložkou nebo nad hladinou.
Deset vteřin je dlouhá doba
Ryba na vzduchu nedýchá. Organizace Keep Fish Wet, která převádí výzkum do rad pro rybáře, upozorňuje, že některým druhům škodí už 10 až 20 vteřin. Jednoduchá pomůcka: zadrž dech, když rybu zvedáš z vody. Když ho potřebuješ ty, potřebuje ho i ona.
Háček uvolňuj nejlépe přímo ve vodě, v podběráku. Peán nebo vyprošťovač měj po ruce, ne na dně tašky. Když je háček hluboko v jícnu, nelov ho násilím. Odstřihni vlasec co nejblíž tlamě, ryba má tak větší šanci.
Foťák si připrav dřív, než rybu zvedneš. Při pouštění ji podrž ve vodě v přirozené poloze a počkej, až odplave sama. Házet ji ze břehu je špatný nápad.
Kdy je riziko větší
Teplá voda obsahuje méně kyslíku a ryba v ní spotřebuje víc energie. Nejhůř to snášejí lososovité ryby. V pokusu na řekách v Montaně neuhynul po puštění žádný pstruh, dokud měla voda méně než 20 °C. V teplejší vodě to u pstruhů duhových bylo 9 až 16 procent. Ve vedru proto pstruhy a lipany raději nech být.
Citlivý je i candát. Němečtí vědci po pokusu s různě dlouhým pobytem na vzduchu doporučují candáta určeného k puštění z vody vůbec nevytahovat. Okounovitým rybám ublíží i rychlý výstup z velké hloubky, protože nestíhají vyrovnat tlak v plynovém měchýři.
Puštěná neznamená zachráněná
Teď upřímně. Přehled 274 odhadů z vědeckých studií zjistil, že po puštění uhyne v průměru asi pětina ryb; střední hodnota byla 11 procent a rozpětí od nuly po 95 procent. Nejvíc rozhodovalo, kde háček uvízl. Ten obrovský rozptyl je vlastně dobrá zpráva: většinu z něj máš ve vlastních rukou.
A ještě jedno. Ryba, která silně krvácí nebo se nedokáže vzpamatovat, puštěním nic nezíská. Pokud to pravidla tvé vody dovolují, je poctivější si ji vzít. Odnést si úlovek k večeři v rámci pravidel je stejně legitimní jako ho pustit.
Chyť a pusť není odznak lepšího rybáře. Je to řemeslo jako každé jiné u vody: dá se dělat dobře i špatně. Když ho děláš dobře, odnese si ryba z vašeho setkání jen špatnou náladu.
