Kdo vlastně žije v našich vodách?

Vánoční tradice pro jedny. Dlouhodobý strategický protivník pro druhé.

Jak ji poznáš. Robustní tělo, dlouhá hřbetní ploutev a vysunovatelná ústa se dvěma páry vousků. Zbarvení je olivově hnědé až zlatavé. Chované formy se liší ošupením: šupináč, lysec nebo téměř holý hladký kapr.

Kde žije. Teplé stojaté a pomalu tekoucí vody: rybníky, přehrady, jezera a nížinné řeky. Má rád měkké dno, vodní rostliny a dostatek potravy.

Čím se živí. Všežravec. Prohledává dno a sbírá larvy hmyzu, červy a měkkýše, nepohrdne ani rostlinami. Při hledání potravy rozvíří bahno, čímž umí mělkou vodu pořádně zakalit.

Kdy je aktivní. Rozhoduje teplota vody, počasí a nabídka potravy. Často se krmí za šera a v noci, ale ne výhradně. Ve studené vodě se mu zpomalí metabolismus a žere jen málo.

Jak se loví. Na položenou, feederem i na plavanou. Klasickými nástrahami jsou boilies, pelety a kukuřice.

Zajímavost. Divoký předek kapra je původní v povodí Dunaje. V rybnících se ve střední Evropě chová od středověku a v Česku i na Slovensku patří na štědrovečerní stůl. Staří velcí kapři bývají mimořádně opatrní.

Ochrana. Původní v povodí Dunaje (divoká forma je dnes vzácná); jinde ve střední Evropě po staletí chovaný a vysazovaný.

Na první pohled klidný gentleman. Při zdolávání specialista na únik do leknínů.

Jak ji poznáš. Zavalité tělo s drobnými šupinami pod silnou vrstvou slizu, olivově zelené až bronzové. Malé oči s červenooranžovou duhovkou, zaoblené ploutve a jeden pár drobných vousků v koutcích úst.

Kde žije. Klidné, teplé a zarostlé vody s bahnitým dnem: rybníky, tůně, slepá ramena a tiché zátoky.

Čím se živí. Potravu sbírá u dna: larvy hmyzu, plže, drobné mlže, červy a korýše. Občas přidá rostlinné zbytky.

Kdy je aktivní. Teplomilný druh, nejaktivnější je v létě za úsvitu, za soumraku a v noci. Snese i vodu chudou na kyslík a zimu přečká téměř bez pohybu u dna.

Jak se loví. Na plavanou, jemnou položenou nebo feederem. Osvědčení jsou červi a kukuřice, podaní těsně u rostlin.

Zajímavost. Samce poznáš podle břišních ploutví: jsou větší, lžícovité a mají ztluštělý druhý paprsek. Při zdolávání překvapí silou a míří rovnou do rostlin.

Ochrana. Původní druh.

Jeden cejn potěší. Celé hejno dokáže zaměstnat rybáře na celé dopoledne.

Jak ji poznáš. Vysoké, ze stran silně zploštělé tělo a malá hlava. Ústa se vysouvají do trubice, řitní ploutev je nápadně dlouhá. Mladé ryby jsou stříbřité, staré bronzové.

Kde žije. Dolní toky řek, přehrady, jezera a větší rybníky. Žije v hejnech, která prohledávají velké plochy dna.

Čím se živí. Drobné živočichy dna – larvy hmyzu, červy a měkkýše – které vysává z bahna. Větší ryby loví i plankton.

Kdy je aktivní. Hejna se přesouvají za potravou a ráda se vracejí na osvědčená místa, často za šera a v noci. Na zimu se stahují do hlubší vody.

Jak se loví. Feederem, na plavanou a jemnou položenou. Rozhoduje přesné krmení a nástraha podaná u dna.

Zajímavost. Podle cejna se jmenuje celý úsek řeky: cejnové pásmo je pomalý, teplý dolní tok. Cejn je také typickou rybou závodů – hejno na krmném místě umí rozhodnout o výsledku.

Ochrana. Původní druh.

Možná to nebyla tvoje vysněná trofej. Ale dost možná to byla tvoje úplně první ryba.

Jak ji poznáš. Stříbřité tělo, načervenalé spodní ploutve a červená duhovka. Hřbetní ploutev začíná nad břišními ploutvemi a ústa směřují dopředu. Podobný perlín má hřbetní ploutev posunutou dozadu a ústa obrácená vzhůru.

Kde žije. Téměř všude: rybníky, jezera, přehrady, slepá ramena i pomalejší úseky řek. Zdržuje se v hejnech.

Čím se živí. Co je právě k dispozici: drobné bezobratlé, larvy hmyzu, řasy, rostliny i organické zbytky.

Kdy je aktivní. Potravu bere u dna, ve vodním sloupci i u hladiny. V zimě se hejna stahují do hlubších a klidnějších míst.

Jak se loví. Na plavanou a feederem. Je to jemná disciplína: dobře vyvážený splávek, tenký návazec a malá nástraha.

Zajímavost. Patří k nejrozšířenějším rybám Evropy a je základní kořistí štiky, candáta i okouna. Bez plotic by ve vodě hladověla polovina dravců.

Ochrana. Původní druh.

Nenápadný mistr přežití, kterého bychom si měli vážit víc než jen podle velikosti úlovku.

Jak ji poznáš. Vysoké, zlatavě bronzové tělo bez vousků. Okraj dlouhé hřbetní ploutve je vypouklý. Nepůvodní karas stříbřitý je stříbrošedý a okraj hřbetní ploutve má rovný až vykrojený.

Kde žije. Malé stojaté vody: tůně, stará ramena řek a zarostlé rybníčky – často tam, kde jiné ryby nevydrží.

Čím se živí. Všežravec: drobné bezobratlé, larvy hmyzu, plankton a rostlinné zbytky.

Kdy je aktivní. Aktivní je hlavně v teplé části roku. Zimu přečká v útlumu u dna, i pod ledem v téměř bezkyslíkaté vodě.

Jak se loví. Zabere na plavanou nebo jemnou položenou s malou nástrahou. Cílovou rybou ale není – je vzácný, takže když ho potkáš, zacházej s ním šetrně.

Zajímavost. Bez kyslíku vydrží celé měsíce: jeho tělo tehdy přeměňuje kyselinu mléčnou na alkohol a ten vylučuje žábrami. Ohrožuje ho zánik tůní a křížení s nepůvodním karasem stříbřitým (Carassius gibelio).

Ochrana. Původní druh. Globálně málo dotčený (IUCN), ale ve střední Evropě rychle ubývá; v českém červeném seznamu je kriticky ohrožený.

Zuby má připravené. Na dobrou náladu se raději nespoléhej.

Jak ji poznáš. Dlouhé štíhlé tělo, zploštělá hlava připomínající kachní zobák a velká tlama plná zubů. Hřbetní ploutev je posunutá až dozadu k ocasu. Zelenavé zbarvení se světlými skvrnami ji maskuje mezi rostlinami.

Kde žije. Stojaté i tekoucí vody. Drží se u okrajů porostů, zatopených větví a na rozhraní volné vody a úkrytů.

Čím se živí. Hlavně ryby včetně menších štik, ale i žáby a příležitostně vodní ptáčata či drobné savce. Mladé štiky začínají na planktonu a hmyzu.

Kdy je aktivní. Loví ze zálohy a řídí se zrakem, proto je aktivní hlavně přes den. Když je třeba, vydá se za kořistí i do volné vody. Tře se brzy na jaře v zaplavených mělčinách.

Jak se loví. Přívlačí na woblery, gumové nástrahy a třpytky. Neobejdeš se bez pevného návazce, který její zuby nepřeříznou.

Zajímavost. Zuby má skloněné dozadu, takže kořist jde dovnitř snadno, ven už ne. Při vyprošťování háčku proto vždy použij kleště a dávej pozor na prsty.

Ochrana. Původní druh.

Než se ostatní uloží ke spánku, on teprve začíná řešit večeři.

Jak ji poznáš. Protáhlé tělo, dvě hřbetní ploutve (první s tvrdými paprsky), velké skelné oči a v tlamě nápadné dlouhé „psí“ zuby. Šedozelené boky zdobí tmavé svislé pruhy.

Kde žije. Větší řeky, přehrady a jezera. Vyhledává hlubší vodu, tvrdé dno, hrany a překážky; kalná voda mu nevadí.

Čím se živí. Dospělí candáti loví menší štíhlé ryby. Mladí začínají na planktonu a drobných vodních živočiších.

Kdy je aktivní. Nejvíc loví za soumraku a v noci. Odrazová vrstva v oku mu pomáhá vidět v šeru i v kalné vodě.

Jak se loví. Přívlačí s gumovými nástrahami vedenými těsně u dna. Záběr bývá jemný – je třeba ho vycítit v prutu.

Zajímavost. Samec si na dně vyčistí hnízdo a jikry i plůdek hlídá, dokud se nerozplavou. Právě proto je candát v době tření velmi zranitelný.

Ochrana. Původní druh.

Velikostí možná neohromí. Sebevědomím často ano.

Jak ji poznáš. Tmavé svislé pruhy na bocích, dvě hřbetní ploutve – první s ostrými trny a tmavou skvrnou na konci – a oranžové až červené břišní a řitní ploutve.

Kde žije. Rybníky, jezera, přehrady i řeky. Drží se u kamenů, větví a rostlin. Menší ryby tvoří hejna, velké kusy bývají samotáři.

Čím se živí. Mladí okouni žerou plankton a drobné bezobratlé, větší loví malé ryby – včetně vlastních příbuzných.

Kdy je aktivní. Loví přes den, nejvíc ráno a navečer. Hejno dokáže společně zahnat drobné ryby k hladině nebo ke břehu.

Jak se loví. Přívlačí na malé gumy, woblery a rotačky, ale i na plavanou s červem.

Zajímavost. Jikry klade v dlouhých rosolovitých stuhách, které věší na rostliny a větve. A pozor při vyprošťování: trny hřbetní ploutve píchají pořádně.

Ochrana. Původní druh.

Ryba, kvůli které začneš pochybovat, jestli tvoje vybavení opravdu muselo být tak lehké.

Jak ji poznáš. Dlouhé tělo bez šupin, široká zploštělá hlava a obrovská tlama. Má tři páry vousů: jeden dlouhý na horní čelisti a dva krátké na bradě. Řitní ploutev je velmi dlouhá, hřbetní nepatrná.

Kde žije. Velké řeky, přehrady a jezera. Přes den odpočívá v hlubokých jámách a pod překážkami, za potravou vyráží i na mělčiny.

Čím se živí. Ryby, raky, žáby a příležitostně i vodní ptáky či drobné savce. Mladí sumci žerou bezobratlé.

Kdy je aktivní. Loví hlavně za soumraku a v noci, zejména v teplé části roku. Zimu tráví téměř nehybně v hlubokých jámách.

Jak se loví. Sumcovými technikami na položenou, přívlačí nebo vertikálně z lodi. Velké kusy si žádají silné vybavení i zkušenosti.

Zajímavost. Patří k největším sladkovodním rybám Evropy: výjimeční jedinci měří přes 2,5 metru a váží přes 100 kilo. Oči má malé, kořist hledá vousy, čichem a citem pro vlnění vody.

Ochrana. Původní druh.

Kaprův příbuzný, který si místo kukuřice raději objedná rybu.

Jak ji poznáš. Protáhlé stříbřité tělo s drobnými šupinami a hluboce vykrojeným ocasem. Velká ústa sahají až pod oko a spodní čelist má hrbolek, který zapadá do zářezu v horní.

Kde žije. Větší řeky a přehrady. Má rád volnou vodu, rozhraní proudů a místa pod jezy, kde se zdržují hejna drobných ryb.

Čím se živí. Mladí boleni žerou plankton a hmyz. Dospělí loví drobné ryby u hladiny, hlavně oukleje.

Kdy je aktivní. Loví přes den a řídí se zrakem. Do hejna rybek vráží těsně pod hladinou – hlasité šplouchnutí ho prozradí už z dálky.

Jak se loví. Přívlačí s umělými nástrahami. Chce to dlouhý a přesný hod, rychlé vedení a oči na hladině.

Zajímavost. Bolen je kaprovitá ryba, která se dala na dravý život. V ústech nemá zuby, takže kořist nekouše, ale polyká celou.

Ochrana. Původní druh.

Nenápadný obyvatel proudu, který ti velmi rychle vysvětlí rozdíl mezi přesným a skoro přesným hodem.

Jak ji poznáš. Protáhlé svalnaté tělo s tmavými a červenými skvrnami, které mívají světlý lem. Za hřbetní ploutví má malou tukovou ploutvičku; ocas bývá téměř beze skvrn. Zbarvení se mění podle vody – v našich tocích žije potoční forma.

Kde žije. Chladné, dobře okysličené potoky a řeky se štěrkovým nebo kamenitým dnem. Potřebuje úkryty – podemleté břehy, kameny, kořeny.

Čím se živí. Vodní i suchozemský hmyz a jeho larvy, korýše. Velcí pstruzi loví i drobné ryby.

Kdy je aktivní. Drží si stanoviště, kde mu proud přináší potravu a on přitom vydá co nejméně sil. Nejčilejší bývá ráno a navečer.

Jak se loví. Muškařením a přívlačí. Rozhoduje čtení proudu, přesný hod a tichý příchod k vodě.

Zajímavost. Tře se na podzim a v zimě. Jikry zahrabává do štěrku, kde potřebují proudící vodu bohatou na kyslík – zanášení dna bahnem a oteplování vody proto ohrožují jeho rozmnožování.

Ochrana. Původní druh. Citlivý na oteplování a úpravy toků.

Americký přistěhovalec, který se evropským rybářům rozhodně nepřišel jen představit.

Jak ji poznáš. Podél boku se táhne růžový až načervenalý pruh. Tělo, hřbetní i ocasní ploutev jsou poseté drobnými tmavými tečkami. Tukovou ploutvičku má jako všichni lososovití.

Kde žije. Pochází z tichomořského úmoří Severní Ameriky a z Kamčatky. V Evropě se chová a vysazuje od konce 19. století. Vyhovuje mu chladná okysličená voda, ale snese teplejší než pstruh obecný.

Čím se živí. Vodní bezobratlé, hmyz z hladiny, korýše a větší kusy i malé ryby.

Kdy je aktivní. Aktivní lovec, který bere potravu ve vodním sloupci i z hladiny, často po celý den.

Jak se loví. Muškařením a přívlačí, na rybnících a nádržích i na plavanou.

Zajímavost. Rybáři ho mají rádi pro prudké výpady a výskoky nad hladinu. V našich vodách se rozmnožuje jen výjimečně, jeho stavy drží násady z chovů. Forma, která v domovině táhne do moře, se jmenuje steelhead.

Ochrana. Nepůvodní druh (Severní Amerika, Kamčatka); ve střední Evropě závislý na vysazování.

Je nenápadný, dokud neroztáhne hřbetní ploutev. Pak je z něj aristokrat řeky.

Jak ji poznáš. Štíhlé stříbřité tělo a především vysoká, vlajce podobná hřbetní ploutev s řadami tmavých skvrn – u samců ještě větší. Ústa jsou malá, za hřbetní ploutví je tuková ploutvička.

Kde žije. Chladné, čisté podhorské řeky se štěrkovým dnem. Úsek řeky pod pstruhovým pásmem se podle něj jmenuje lipanové pásmo.

Čím se živí. Vodní hmyz a jeho larvy, drobné bezobratlé a hmyz, který spadne na hladinu.

Kdy je aktivní. Zdržuje se ve skupinách a sbírá potravu unášenou proudem, u dna i z hladiny. Aktivní zůstává i v chladných měsících.

Jak se loví. Muškařením na nymfy a suché mušky. Mušku je třeba podat přirozeně, bez tahu šňůry.

Zajímavost. Čerstvě ulovený lipan prý voní tymiánem – odtud jeho vědecké jméno Thymallus. Na rozdíl od pstruha obecného se tře na jaře.

Ochrana. Původní druh. Globálně málo dotčený (IUCN), ale ve střední Evropě jeho stavy klesají.

Proud je její domácí hřiště. Ty jsi tam jen na návštěvě.

Jak ji poznáš. Protáhlé válcovité tělo, bronzově hnědé až olivové. Ústa směřují dolů, mají masité pysky a čtyři vousky ve dvou párech.

Kde žije. Proudné úseky středních a větších řek se štěrkovým či kamenitým dnem. I ona má své pásmo: parmové.

Čím se živí. Živočichy dna – larvy hmyzu, červy, plže a drobné mlže – příležitostně řasy a malé rybky.

Kdy je aktivní. Žije v hejnech u dna. Přes den stojí v proudu za překážkami, za potravou vyráží hlavně za soumraku a v noci.

Jak se loví. Feederem nebo na položenou. Zátěž musí udržet nástrahu na místě i v silném proudu.

Zajímavost. Jikry parmy jsou jedovaté – nejez je. A při zdolávání využívá proud i svaly tak, že překvapí i středně velký kus.

Ochrana. Původní druh.

Ryba, která bere zeleninu vážněji než většina lidí.

Jak ji poznáš. Protáhlé válcovité tělo s velkými pravidelnými šupinami a širokou hlavou. Vousky nemá a hřbetní ploutev má krátkou – podle toho ho snadno odlišíš od kapra.

Kde žije. Pochází z východní Asie, z povodí Amuru a čínských řek. Do teplejších rybníků, nádrží a pomalých řek Evropy se vysazuje od 60. let 20. století.

Čím se živí. Dospělí amuři spásají vodní rostliny i trávu a rákos u břehu. Mladí začínají na planktonu a drobných živočiších.

Kdy je aktivní. Chuť k jídlu mu roste s teplotou: naplno žere až v teplé letní vodě, ve studené téměř přestává.

Jak se loví. Na položenou, feederem i na plavanou s rostlinnými nástrahami, například kukuřicí.

Zajímavost. Vysazuje se k omezení vodních rostlin, ale příliš mnoho amurů dokáže vodu úplně vypást a změnit ji pro ostatní živočichy. Jeho jikry se musí vznášet v proudu dlouhé teplé řeky, proto se u nás v přírodě téměř nerozmnožuje.

Ochrana. Nepůvodní druh (východní Asie); stavy závisejí na vysazování.

Zvládne cestu přes Atlantik. Někteří lidé se přitom ztratí cestou na vlastní chalupu.

Jak ji poznáš. Dlouhé hadovité tělo a hladká slizká kůže, ve které jsou ukryté drobné šupinky. Hřbetní, ocasní a řitní ploutev splývají v jeden souvislý lem; břišní ploutve chybějí.

Kde žije. Většinu života tráví ve sladkých nebo brakických vodách – v řekách, jezerech a nádržích. Přes den se ukrývá mezi kameny a kořeny nebo v bahně.

Čím se živí. Larvy hmyzu, červy, korýše a měkkýše; větší úhoři loví i ryby.

Kdy je aktivní. Noční tvor: za potravou vyráží po setmění a řídí se hlavně výborným čichem.

Jak se loví. Kdysi klasická ryba noční položené. Dnes je kriticky ohrožený, proto ho v atlasu neuvádíme jako cílový úlovek.

Zajímavost. Tře se v Sargasovém moři, tisíce kilometrů od evropských řek. Larvy unáší oceán k Evropě, dospělí úhoři se po letech vydají zpět a po tření hynou. Samotné tření v přírodě ještě nikdo neviděl.

Ochrana. Kriticky ohrožený (IUCN). Ohrožují ho nadměrný lov, přehrady a turbíny na tahových cestách, paraziti a změny v oceánu. V povodí Dunaje se vyskytuje hlavně díky vysazování.

Vypadá, jako by přišel z pravěku. A vlastně má na takový dojem docela dobrý nárok.

Jak ji poznáš. Protáhlé tělo s pěti podélnými řadami kostěných štítků, dlouhý úzký rypec a nesouměrný, „žraločí“ ocas. Ústa jsou na spodku hlavy a před nimi visí čtyři třásnité vousky.

Kde žije. Čistě sladkovodní jeseter. Žije u dna v hlubších proudných úsecích velkých řek – na Slovensku v Dunaji a dolních tocích jeho přítoků.

Čím se živí. Živočichy dna: larvy hmyzu, červy, drobné korýše a měkkýše, které vyhmatává vousky a nasává vysunovatelnými ústy.

Kdy je aktivní. Drží se u dna v proudu. Na jaře táhne proti proudu na štěrková trdliště, zimu tráví v hlubokých jámách.

Jak se loví. V přírodě je vzácný a cílovou rybou není. Jeseteři na soukromých sportovních vodách pocházejí z chovů – často jde o jiné druhy nebo jejich křížence.

Zajímavost. Jeseteři jsou starobylá skupina ryb s převážně chrupavčitou kostrou; jejich předkové plavali v řekách už v časech dinosaurů. Jeseter malý je nejmenší z dunajských jeseterů a poslední, který na Slovensku stále žije. Vyza velká, jeseter ruský či jeseter hvězdnatý sem kdysi táhli z Černého moře, než jim cestu přehradily přehrady.

Ochrana. Ohrožený (IUCN). Původní druh povodí Dunaje; ubývá kvůli přehradám, úpravám řek a nadměrnému lovu v minulosti.