Hvězdy mobilem: telefon to zvládne, jen ho nesmíš držet v ruce

Nejdřív opora, potom všechno ostatní

Při noční fotce sbírá telefon světlo celé vteřiny a každé zachvění se za tu dobu zapíše do snímku. Malý stativ s držákem je ideální. Když ho nemáš, poslouží kámen, zídka nebo batoh, o který telefon opřeš. I NASA začátečníkům radí, že v nouzi stačí improvizovaný stojan.

Druhá půlka opory je samospoušť. Telefonem pohne i ťuknutí na spoušť, proto nastav zpoždění na pár vteřin. Google u svého nočního režimu radí tři.

Noční režim: nech telefon pracovat

Nejjednodušší cesta vede přes noční režim. Na iPhonu se jmenuje Night mode a v šeru se zapne sám. Číslo u ikony ukazuje, kolik vteřin bude snímek trvat, a posuvníkem ho natáhneš na maximum. Apple k tomu radí položit telefon na pevný povrch nebo na stativ.

Telefony Pixel mají režim Night Sight. Když telefon stojí bez hnutí a míří na oblohu, spoušť se přepne na astrofotografii a na displeji běží odpočet. Samsung má režim astrofotografie v aplikaci Expert RAW. Názvy se liší, princip je stejný: telefon sbírá světlo déle.

Google k tomu přidává radu, která platí pro každý telefon: hvězdy foť nejdřív 45 až 90 minut po západu Slunce. Dřív ještě není tma, jak víš z kapitoly o soumraku.

Ruční režim: čas, ISO, ostření

Chceš mít nastavení ve vlastních rukou? Hledej ve fotoaparátu režim Pro nebo manuální, případně si doinstaluj aplikaci, která ho přidá. Nastavuješ tři věci.

Čas expozice: začni na několika vteřinách, udělej zkušební snímek a uprav. ISO je citlivost. Vyšší hodnota obraz zesvětlí, ale přidá šum. Časopis BBC Sky at Night radí nebát se vysokého ISO při expozici od jedné vteřiny výš a ubrat, když je výsledek zrnitý.

Ostření: automatika ve tmě tápe. Přepni na ruční a nastav nekonečno. Nebo ťukni na jasnou hvězdu či vzdálenou lampu a zaostření zamkni. Pixel má přímo volbu ostření do dálky, která zaostří na všechno vzdálenější než čtyři metry.

Proč se z teček stanou čárky

Země se otáčí, takže obloha se nad tebou posouvá přibližně o 15 stupňů za hodinu. Při krátké expozici si toho nevšimneš. Při dlouhé se hvězdy roztáhnou do krátkých čárek.

Fotografové mají pomůcku, pravidlo 500: vyděl 500 ohniskovou vzdáleností objektivu v milimetrech a dostaneš nejdelší čas ve vteřinách. U objektivu 20 mm vyjde 25 vteřin. Ber to jako odhad, ne jako zákon. Časopis Sky & Telescope upozorňuje, že pravidlo nepočítá s velikostí pixelů a novější snímače s menšími pixely se drží spíš čísla 300. Vzniklo pro klasické fotoaparáty, u telefonu proto počítej raději s kratším časem.

Praktický postup je jednodušší než matematika. Vyfoť, přibliž si střed snímku a podívej se. Tečky? Můžeš přidat. Čárky? Uber.

RAW a co je reálné

Pokud telefon umí ukládat RAW, zapni to. Surový soubor uchová víc údajů ze snímače, takže při úpravě máš větší volnost s expozicí, barvami i vyvážením bílé. Apple svůj formát nazývá ProRAW a ukládá ho jako standardní soubor DNG.

Co čekat? Začni jasnými, snadno rozpoznatelnými souhvězdími: Orion v zimě, Lev na jaře, Labuť v létě. Na Mléčnou dráhu potřebuješ místo daleko od světel měst a noc kolem novu. Záběry jako z Hubbleova dalekohledu nečekej, připomíná NASA.

Měsíc je paradoxně těžší. Na snímku je překvapivě malý a automatika z něj ráda udělá bílou zářící skvrnu. Pomůže ruční režim: uber ISO nebo zkrať čas, dokud kotouč nepřestane být přepálený. Digitální zoom nové detaily nepřidá.

Rosa, zima a baterie

Rosa se na objektivu srazí, když sklo vychladne pár stupňů pod rosný bod. Objektiv proto občas zkontroluj. Astrofotografové si pomáhají ohřívači rukou připevněnými k objektivu. Telefon stačí mezi sériemi schovat do kapsy.

Chlad nemá ráda ani baterie. Apple uvádí, že jeho telefony jsou navržené na teploty od 0 do 35 °C. V mrazu se výdrž dočasně zkrátí a telefon se může i vypnout. Powerbanka ve vnitřní kapse bundy tedy není přehnaná opatrnost.