Magazín · Máš novou zprávu · dějiny
Když Paříž posílala zprávy balonem
Září 1870. Německá vojska obklíčila Paříž a přerušila všechny cesty i telegrafní dráty. Ve městě zůstaly dva miliony lidí a žádné spojení se světem.
Během čtyř měsíců obležení Pařížané vymysleli balonovou poštu, mikrofilm pro holuby a koule plovoucí po řece. Něco fungovalo skvěle, něco vůbec.
Pošta, která letí po větru
Během pár dní zřídil generální ředitel pošt balonovou poštu. Balony se plnily svítiplynem a měly koš pro pilota a občas pár cestujících. Za obležení jich z města vzlétlo 67 a vyvezly přes 11 tun pošty, podle odhadů zhruba dva a půl milionu dopisů.
Háček byl v tom, že se balony nedaly řídit. Letěly, kam foukal vítr. Některé přistály po pár kilometrech, jeden doletěl až do Norska a šest jich sestřelil nepřítel.
Ministr v koruně dubu
7. října 1870 opustil Paříž balonem ministr vnitra Léon Gambetta. Balon se dostal pod palbu, musel stoupat a po 98 kilometrech skončil ve větvích dubu. Do Tours, kde měla vláda záložní sídlo, se Gambetta dostal až po třech dnech kočárem a pěšky.
Zpátky letí holubi
Ven se dalo dostat balonem, dovnitř ne. Proto balony vezly i holuby z pařížských holubníků. Ti se pak z Tours vraceli domů se zprávami. Nejdřív psanými drobným písmem, pak fotograficky zmenšenými, stočenými v husím brku přivázaném k ocasnímu peru.
Fotograf René Dagron odletěl z Paříže balonem v listopadu. Druhý balon s jeho vybavením a holuby sestřelili, Dagron sám jen tak tak unikl zajetí. Přesto od poloviny prosince běžely všechny depeše na jeho mikrofilmu, zmenšené víc než čtyřicetkrát. Jeden film vážil asi pět setin gramu a holub jich unesl až dvacet.
Promítání v sále
V Paříži se film vložil mezi dvě skla a promítl kouzelnou lucernou na plátno. Písaři zprávy přepisovali na formuláře a pošta je roznesla adresátům. Soukromá zpráva holubí poštou směla mít nejvýš dvacet slov a stála pět franků.
Ne každý holub byl ale pošťák. Podle dobového Figara zadrželi Pařížané v prosinci na rue de Rivoli vyčerpaného holuba v naději, že nese depeši. Byl to úplně obyčejný pouliční holub.
Koule, které nikdo nechytil
Nejodvážnější nápad byly takzvané koule z Moulins. Zinkové koule plné dopisů se od ledna 1871 pouštěly po Seině směrem k Paříži, kde je měly zachytit sítě. Nezachytily ani jednu. Některé se našly až po letech, poslední v roce 1982.
Obležení skončilo příměřím 28. ledna 1871. Paříž po celou dobu dokázala mluvit se světem, i když jen jedním směrem a s velkým zpožděním.
Pařížská balonová pošta ukazuje, že lidé v nouzi vymyslí skoro cokoli. A také to, že každý komunikační systém má slabé místo. Tady to byl vítr.
