Kam za tmou: místa, kde noc ještě vypadá jako noc

Za tmou se dnes cestuje. Zní to divně, dokud poprvé neuvidíš oblohu, na které je hvězd tolik, že v nich neumíš najít Velký vůz.

Šest vyhlášených oblastí tmavé oblohy a tři hvězdárny, kde ti oblohu ukážou.

Ve městech je za jasné noci vidět pár desítek až stovek hvězd. Na opravdu tmavém místě jich je pouhým okem vidět kolem dvou tisíc najednou a k nim Mléčná dráha. Rozdíl nedělá vzduch ani nadmořská výška, ale světlo, které ze země svítí zbytečně vzhůru.

Česko a Slovensko patřily v Evropě mezi první země, kde astronomové, lesníci, ochranáři a obce začali tmu vědomě chránit. Oblasti a parky tmavé oblohy u nás vznikají podpisem memoranda: partneři se dohodnou, že budou noční prostředí chránit a lidem ho ukazovat. Pro návštěvníka to znamená jediné. Je to místo, kde se vyplatí zvednout hlavu.

Vybrali jsme šest vyhlášených oblastí a tři hvězdárny pro ty, kdo chtějí nejdřív vidět oblohu s průvodcem. Není to žebříček. Tma je všude tam, kde nejsou lampy, a často ji najdeš i půl hodiny od domu.

Devět míst na jedné mapě

Klikni na bod a zjisti, co tě tam čeká. Mapa ukazuje přibližný střed oblasti, ne její hranice. Pravidla pohybu v národních parcích a chráněných územích si vždycky ověř u správy území.

ČeskoSlovensko 1Park tmavej oblohy Poloniny 2Park tmavej oblohy Veľká Fatra 3Park tmavej oblohy Muránska planina 4Jizerská oblast tmavé oblohy 5Beskydská oblast tmavé oblohy 6Manětínská oblast tmavé oblohy 7Astronomická observatoř na Kolonickém sedle 8Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo 9Hvězdárna Ondřejov
Vyhlášená oblast tmavé oblohyHvězdárna
  1. 1

    Vyhlášená oblast tmavé oblohy · severovýchod Slovenska, okres Snina

    Park tmavej oblohy Poloniny

    První tma, kterou si na Slovensku začali chránit

    Vyhlášeno: 2010. Memorandum šesti partnerů: Astronomický ústav SAV, Správa Národního parku Poloniny, Slovenský zväz astronómov amatérov, Přírodovědecká fakulta UPJŠ v Košicích, Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV a Vihorlatská hvezdáreň v Humenném.

    Proč sem. První vyhlášená oblast tmavé oblohy na Slovensku, v koutě země u hranic s Polskem a Ukrajinou. Zabírá národní park, jeho ochranné pásmo a katastry pěti obcí, dohromady přes 48 000 hektarů s výjimečně zachovalým nočním prostředím.

    Tip. Součástí parku je i katastr obce Kolonica, nad kterou stojí astronomická observatoř na Kolonickém sedle. Jestli jedeš poprvé, začni tam.

    „V Poloninách je taková tma, že baterku najdeš, jen když si pamatuješ, do které kapsy jsi ji dal.“

  2. 2

    Vyhlášená oblast tmavé oblohy · střední Slovensko, severozápadně od Banské Bystrice

    Park tmavej oblohy Veľká Fatra

    Tma uprostřed Slovenska

    Vyhlášeno: 2015. Memorandum zainteresovaných stran; informace o parku uvádí Slovenský zväz astronómov.

    Proč sem. Třetí území na Slovensku, kde se noční prostředí a tma chrání cíleně. Leží uprostřed země, takže je to nejdostupnější vyhlášená tma pro velkou část Slovenska.

    „Přes den sem lidé jezdí kvůli výhledům. V noci kvůli tomu, že žádný výhled není vidět.“

  3. 3

    Vyhlášená oblast tmavé oblohy · Gemer a Horehroní, Národní park Muránska planina

    Park tmavej oblohy Muránska planina

    Nejmladší park tmavé oblohy

    Vyhlášeno: 2024. Memorandum podepsané v sedle Zbojská; park vznikl spoluprací samosprávy, ochránců přírody a astronomů.

    Proč sem. Čtvrté místo na Slovensku s označením tmavé oblohy. Memorandum bylo podepsáno v sedle Zbojská mezi Tisovcem a Pohronskou Polhorou a pozorování pro veřejnost tu připravují pracovníci hvězdárny v Rimavské Sobotě.

    Tip. V červenci a srpnu se pozorování konají na Veľké lúce, na jaře a na podzim, kdy se stmívá dřív, na Predné Hoře a na Zbojské, kde se dá i přenocovat.

    „Nejmladší park tmavé oblohy má jednu výhodu: tma v něm je stejně stará jako všude jinde.“

  4. 4

    Vyhlášená oblast tmavé oblohy · Jizerské hory, česko-polské pomezí

    Jizerská oblast tmavé oblohy

    Tma, která nezná hranice

    Vyhlášeno: 2009. Memorandum tří českých a tří polských institucí, podepsané v osadě Jizerka. Podnět přišel od astronomů z Vratislavské univerzity, na české straně se připojil Astronomický ústav AV ČR, lesníci a ochrana přírody.

    Proč sem. První oblast tmavé oblohy v Česku a vůbec první přeshraniční na světě. Zabírá necelých 75 kilometrů čtverečních v horní části údolí Jizery a údolí Jizerky.

    Tip. Středem oblasti je osada Jizerka. Oblast je označená cedulemi na hlavních přístupových cestách a v srpnu se tu koná akce pro veřejnost Den a noc na Jizerce.

    „Hvězdy nad Jizerkou se neptají, na které straně hranice stojíš. Svítí stejně česky i polsky.“

  5. 5

    Vyhlášená oblast tmavé oblohy · Moravskoslezské Beskydy a Kysuce, česko-slovenské pomezí

    Beskydská oblast tmavé oblohy

    Společná tma Čechů a Slováků

    Vyhlášeno: 2013. Memorandum pěti partnerů: Lesy České republiky, Česká astronomická společnost, Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV, Správa CHKO Beskydy a Štátna ochrana prírody SR – Správa CHKO Kysuce.

    Proč sem. Česko-slovenská oblast o rozloze 308 kilometrů čtverečních se středem u obcí Staré Hamry a Bílá. Noční obloha Beskyd patří k těm, které umělé světlo v Česku narušuje nejméně, a zasahuje i na slovenské Kysuce.

    Tip. Oblast byla vyhlášena na horské chatě Švarná Hanka na Gruni ve Starých Hamrech, tedy přímo v jejím středu.

    „V Beskydech se Češi a Slováci dodnes dělí o jednu tmu. Zatím bez sporů o to, komu patří která hvězda.“

  6. 6

    Vyhlášená oblast tmavé oblohy · západní Čechy, sever Plzeňského kraje

    Manětínská oblast tmavé oblohy

    Tma bez hor

    Vyhlášeno: 2014. Memorandum deseti obcí a dalších subjektů včetně Hvězdárny a planetária Plzeň; odbornou garanci převzala Česká astronomická společnost.

    Proč sem. Třetí česká oblast tmavé oblohy a důkaz, že za tmou není potřeba na hřebeny. Na 346 kilometrech čtverečních tu žije asi desetkrát méně lidí, než je český průměr, chybí velká města i průmysl a obloha je podle měření podobně tmavá jako na horách.

    „Na Manětínsku je desetkrát míň lidí než jinde. Hvězd je přibližně stejně, jen jsou konečně vidět.“

  7. 7

    Hvězdárna · Kolonica, okres Snina, v Parku tmavej oblohy Poloniny

    Astronomická observatoř na Kolonickém sedle

    Hvězdárna přímo ve tmě

    Proč sem. Observatoř Vihorlatské hvězdárny v Humenném stojí přímo na území Parku tmavej oblohy Poloniny. Nabízí prohlídky, programy v planetáriu a večerní pozorování oblohy, takže tmu tu dostaneš i s výkladem.

    Tip. Program a termíny večerních pozorování si předem zjisti na stránkách hvězdárny. Počasí má vždycky poslední slovo.

    „Cesta na Kolonické sedlo je dlouhá. Světlo z galaxie v Andromedě mělo delší a nestěžovalo si.“

  8. 8

    Hvězdárna · Hurbanovo, okres Komárno, jih Slovenska

    Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo

    Kde na Slovensku začala astrofyzika

    Proč sem. Hvězdárnu založil v roce 1871 Mikuláš Thege Konkoly jako jednu z prvních astrofyzikálních observatoří v Evropě. Dnes má planetárium, Konkolyho muzeum a večerní pozorování oblohy pro veřejnost. Tmavá obloha to není, zato dobré místo, kde se poprvé podívat do dalekohledu.

    Tip. Večerní pozorování se spojuje s programem v planetáriu. Návštěvní hodiny si ověř na stránkách hvězdárny.

    „Konkoly daroval hvězdárnu státu pod podmínkou, že zůstane v Hurbanově. Některé smlouvy se vyplatí dodržet i po sto letech.“

  9. 9

    Hvězdárna · Ondřejov, okres Praha-východ, střední Čechy

    Hvězdárna Ondřejov

    Největší dalekohled v Česku

    Proč sem. Pracoviště Astronomického ústavu AV ČR s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v Česku. Od května do září se tu o víkendech konají prohlídky s historickými kopulemi a secesním areálem. Je to denní návštěva, ne noční pozorování, ale uvidíš, jak vypadá věda, která se na stejné hvězdy dívá profesionálně.

    Tip. Prohlídka trvá asi dvě hodiny a ujdeš při ní zhruba kilometr a půl. Aktuální termíny jsou na stránkách ústavu.

    „Dvoumetrový dalekohled ti do ruky nepůjčí. Doporučujeme neptat se víc než dvakrát.“

Nejlepší tma je ta, ke které se dostaneš

Vyhlášené oblasti jsou zážitek, za kterým se vyplatí cestovat. Ale na první souhvězdí je nepotřebuješ. Stačí louka za vesnicí, kopec nad městem nebo chata, kde večer nikdo nesvítí.

A až se jednou z Polonin nebo z Jizerky vrátíš domů, podívej se na oblohu nad svou ulicí. Hvězdy tam budou stejné. Jen jich bude míň, a ty už budeš vědět proč.

„Kdo tvrdí, že v noci není nic vidět, ten ještě nikdy pořádně nezhasl.“