Jak člověk začal se čtením… a proč s ním dnes přestává?

Není přítele, který by byl věrnější než kniha.

Ernest Hemingway

Autorka: Marcela Said

Čtení je jedinou činností, která nikdy není ztrátou času.

Pamatujete si svou první knihu? U mě to byl nejspíš Môj macík. Ano, patřím ke generaci, kterou k lásce ke knihám přivedl mimo jiné příběh slovenské autorky Márie Rázusové-Martákové o plyšové hračce a jejím osudu.

Tohle malé leporelo má dodnes své místo v mé knihovně. I když ho už dnes do ruky neberu, nejspíš se ho nikdy nedokážu úplně vzdát. Je symbolem – kompasem na cestě vydlážděné tisíci dalších příběhů.

Čtení se stalo součástí mé identity už v době, kdy jsem se písmenka teprve učila rozeznávat. A zůstává to tak dodnes. Čtení mě fascinuje, fascinuje mě schopnost převádět naše myšlenky do textu. Schopnost uchovávat v písemné podobě naše vědomosti, fantazie i touhy.

Je to jeden z největších darů, které jsme jako lidstvo dostali. A byla by neskutečná škoda na něj zapomenout. Nemyslíte?

01

Krátce z historie čtení

Krátce z historie čtení

Tiché čtení prý kdysi budilo údiv

Čtení je pro nás samozřejmostí. Tuto schopnost si osvojíme ve věku 6–7 let a od té chvíle nás provází celý život. A přestože se intenzita a čas, který čtení věnujeme, v různých částech světa a v různých věkových skupinách velmi liší, dá se obecně říci, že žijeme ve věku požehnaném gramotností.

Jenže tak tomu nebylo vždy. Dnes si to těžko představíme, ale ještě v 18. století většina lidí na světě číst neuměla – kolem roku 1820 to podle odhadů dokázal jen zhruba každý osmý člověk.

Proč a kdy jsme začali číst?

Historie čtení je přirozeně úzce spjata s historií písma. Když oprášíme učebnice dějepisu a své vědomosti, většina z nás si nejspíš vybaví pojmy jako klínové písmo a hieroglyfy. Pokusy zachytit svět kolem nás pomocí znaků však existovaly ještě dávno před nimi.

Lidé začali různé symboly a značky používat z ryze praktických důvodů. Podle jedné z novějších hypotéz si už lovci v době ledové značkami u maleb zvířat zaznamenávali, kdy zvěř přivádí na svět mláďata. Nejstarší skutečné písmo, které známe – hliněné tabulky ze sumerského Uruku staré více než 5 000 let –, sloužilo hlavně účetnictví: evidovalo obilí, dobytek a majetek. Teprve později přišly na řadu zákony, náboženství a literatura.

Psaní a čtení zažilo v Evropě mohutný rozmach s příchodem antiky. Starověké Řecko i Řím byly líhní literatury, ale také mnoha zákonů a dokumentů. A přestože už starým Řekům vděčíme za díla jako Antigona, Ilias a Odysseia, na skutečný rozmach čtení jsme si museli ještě pár století počkat…

Četli jsme jiné věci a… jinak

V minulosti bylo čtení vymezeno i výběrem témat. Abychom však byli zcela upřímní, o výběru se moc mluvit nedá. Ve středověku jste se mohli nanejvýš rozhodnout, zda obléknete kněžské roucho a začtete se do Bible a životopisů svatých, nebo zda se stanete úředníkem a budete se donekonečna vrtat v záznamech o majetku a dluzích.

Ve starověku jsme dokonce i četli jinak – většinou nahlas. Plútarchos vypráví, jak si Alexandr Veliký potichu četl dopis od své matky, a svatý Augustin si koncem 4. století s údivem zapsal, že milánský biskup Ambrož čte, aniž pohne jazykem. Z takových zmínek vznikla oblíbená představa, že tiché čtení bylo podivínstvím. Dnešní badatelé jsou opatrnější: potichu se četlo i v antice, hlasité čtení však bylo mnohem běžnější než dnes, kdy je čtení většinou velmi intimní zábavou, která se odehrává jen a jen v naší mysli.

Stejně tak čtení v posteli je poměrně novodobým zvykem. Ještě v 18. a 19. století se na ně hledělo s nelibostí. Moralistům vadilo, že jde o soukromou, nikým nekontrolovanou rozkoš – a kdo se začte do skvělé knihy, snadno pozapomene i na manželské povinnosti. Druhá obava byla docela praktická: hořící svíčka u postele se závěsy znamenala skutečné riziko požáru…

Historie čtení a knih je plná i dalších fascinujících příběhů a zajímavých historek. Nedá mi to, abych nezmínila alespoň několik dalších pikantností ze svého „čtenářského deníku“.

Věděli jste?

  1. Nejstarší známou systematicky uspořádanou knihovnu bychom měli hledat na území dnešního Iráku. Vděčíme za ni asyrskému králi Aššurbanipalovi. Vznikla v 7. století př. n. l. v Ninive a byla pochopitelně plná hliněných tabulek.
  2. Interpunkce se do písma dostala až kolem roku 200 př. n. l. – systém teček tehdy vymyslel alexandrijský knihovník Aristofanés z Byzantia.
  3. V Mezopotámii prý považovali ptáky za posvátné, protože otisky jejich nohou v mokré hlíně připomínaly klínové písmo – jako zpráva od bohů, která teprve čeká na rozluštění. Uvádí to Alberto Manguel v knize Dějiny čtení.
  4. Čínský císař Čchin Š’-chuang-ti dal roku 213 př. n. l. spálit historické a filozofické spisy, které se mu nehodily – podle oblíbeného výkladu proto, aby dějiny začínaly jím. Příručky o lékařství, věštění a zemědělství byly ušetřeny.
02

Inspirace z knihoven známých

Inspirace z VIP knihoven

Řekni mi, co čteš

I když by se na první pohled mohlo zdát, že kniha je old school zábava, pravdou je, že i dnes je mezi slavnými a úspěšnými lidmi nemálo vášnivých čtenářů. Necháte se inspirovat jejich příkladem?

  • Warren Buffett

    Známý investor a finančník čte denně – podle vlastních slov tomu věnuje pět až šest hodin. Jeho doménou jsou noviny a výroční zprávy firem. Studentům Kolumbijské univerzity kdysi poradil, aby denně přečetli 500 stran: vědomosti se prý nabalují jako složené úročení. To je odpověď na otázku, kde bere všechny informace a podklady pro chod svého impéria.

  • Bill Gates

    O zakladateli Microsoftu je známo, že každý rok přečte asi 50 knih. Nechybějí mezi nimi populárně-naučné a odborné tituly, ale ani beletrie. Své tipy pravidelně zveřejňuje na blogu Gates Notes.

  • Elon Musk

    O další známé tváři světových žebříčků úspěšných podnikatelů se traduje, že už jako devítiletý přečetl celou Encyklopedii Britannicu a že jako kluk dokázal číst i deset hodin denně, hlavně sci-fi. Píše o tom jeho životopisec Ashlee Vance.

  • Mark Zuckerberg

    Seznam vášnivých čtenářů by nebyl úplný bez šéfa Facebooku. V roce 2015 si dal předsevzetí přečíst jednu knihu každé dva týdny a veřejně vedl čtenářský klub A Year of Books. A i když byste čekali hlavně knihy o technologiích či podnikání, pravdou je, že Markův záběr je podstatně širší. Rád si přečte věci o historii, různých zemích, kulturách a podobně.

  • Oprah Winfrey

    Oprah ve své show od roku 1996 pravidelně doporučovala knihy, které jí prošly rukama a zaujaly ji. Její knižní klub přežil i konec pořadu v roce 2011 a dodnes v něm doporučila přes sto titulů.

  • Jeff Bezos

    I zakladatel Amazonu patří k vášnivým čtenářům. Novinář Brad Stone sestavil v knize o Amazonu seznam titulů, které Bezose ovlivnily – jsou mezi nimi knihy, které ho posouvaly vpřed v podnikání, ale i beletrie. Za svůj nejoblíbenější román označil Soumrak dne od Kazua Ishigura.

  • Stephen King

    I jeden z nejznámějších autorů hororů na světě je zapáleným čtenářem. V knize O psaní tvrdí, že kdo chce být spisovatelem, musí především hodně číst a hodně psát. Sám prý přečte sedmdesát až osmdesát knih ročně a bez knihy ho skoro neuvidíte.

03

Naplňte svou knihovnu

Tituly, které byste rozhodně neměli přehlédnout

Knižní TOP tipy

  • Julie Smith: Proč mi to nikdo neřekl dřív?

    Skvělá pomoc i v těch nejtěžších životních situacích.

  • Matt Haig: Půlnoční knihovna

    Mezi životem a smrtí stojí knihovna. Každá kniha v ní je život, jaký jste mohli žít.

  • Ičiró Kišimi, Fumitake Koga: The Courage to Be Disliked

    Rozhovor mladíka s filozofem o tom, jak přestat žít podle očekávání druhých.

Vyberte si podle žánru

  • Detektivky

    Napínavé příběhy, které zhltnete skoro na posezení.

  • Historické

    Protože historie je fascinující a plná příběhů.

  • Romantické

    Sněte svůj sen o romantice a lásce, která vytrvá.

  • Fantasy

    Nechte se unášet do světa nekonečné fantazie.

  • Lepší Já

    Knihy, které mají v popisu práce zlepšit váš svět.

  • Byznys

    Jak řídit byznys a pracovat s lidmi – i když se vám nechce.

  • Zdraví

    Knihy, které vám umožní žít o kousek zdravější život.

  • Pro děti

    Nejkrásnější pohádky a příběhy plné fantazie pro děti.

04

Kdo čte nejvíc

Statistiky a fakta o čtení, které vás možná překvapí

Čtu, čteš, čteme

Pro nás je čtení tak přirozené, že máme pocit, že vlastně o nic nejde. Stačí si však uvědomit, že ještě před 200 lety uměl číst a psát jen zhruba každý osmý člověk na světě a číst neuměla velká část lidí ani v našich zeměpisných šířkách… A že i dnes, v 21. století, jsou na Zemi státy, kde většina dospělých číst neumí.

Pokud si právě tohle uvědomíme, možná budeme možnost ponořit se do příběhů a strávit čas s pěknou knihou vnímat jako skutečně povznášející a výjimečný dar, který nás navíc dělá lepšími.

Co říkají čísla

  • 12 % → 87 %Tolik lidí na světě umělo číst a psát kolem roku 1820 – a tolik to umí dnes (Our World in Data).
  • 10 h 42 minTolik času týdně věnovali čtení lidé v Indii – nejvíce ze 30 zemí v průzkumu NOP World Culture Score (2005). Následovaly Thajsko (9 h 24 min) a Čína (8 h), Česko bylo šesté (7 h 24 min). Světový průměr: 6,5 hodiny.
  • 52,8 %Tolik obyvatel EU ve věku 16 a více let přečetlo v roce 2022 alespoň jednu knihu. Nejvíc čtenářů má Lucembursko (75,2 %), nejméně Rumunsko (29,5 %) (Eurostat).
  • 60,5 % vs. 44,5 %V EU čtou knihy častěji ženy než muži (Eurostat, 2022).
  • 40 vs. 13 minutTolik denně četli pro potěšení Američané nad 75 let a teenageři ve věku 15–19 let (American Time Use Survey, 2022). V EU však alespoň jednu knihu ročně přečte více mladých do 29 let (60,1 %) než lidí nad 65 let (47,2 %).
  • 65 % a 30 %Tolik dospělých Američanů přečetlo za rok alespoň jednu tištěnou knihu, respektive e-knihu (Pew Research Center, 2021).
05

Čtení jako věda

Trochu jiný pohled na svět čtení

Čtení není věda. Nebo je?

Moudří lidé na tomto světě si už dávno všimli, že ti, kdo aktivně čtou, to mají v životě takříkajíc o něco snazší – v průzkumech bývají vzdělanější, lépe vydělávají a s problémy si dokážou dřív poradit. Co je tu příčina a co následek, se z takových čísel říct nedá, ale pochopitelně si to zaslouží pořádně prozkoumat… Právě proto se tématu čtení věnuje celá řada vědců. A k čemu dospěli?

Písmo – a s ním čtení – je tu s námi asi 5 500 let. Řeč jako taková je mnohem starší: odhady sahají od 50 000 až po dva miliony let. V praxi to znamená, že náš mozek neměl dost času, aby se na tuto novou činnost evolučně přizpůsobil. Na rozdíl od řeči se proto číst musíme pracně učit a často to pro nás představuje výzvu.

Čtení vyžaduje spolupráci několika oblastí mozku – zrakových, jazykových i těch, které řídí pozornost a paměť. Díky tomu jsme schopni rozeznávat jednotlivá písmenka a porozumět psanému textu.

Které ke čtení potřebujeme

8 základních dovedností

Jediný závazný seznam neexistuje. Tento spojuje pět pilířů čtení podle amerického National Reading Panel (2000) s dovednostmi porozumění, jak je popisuje organizace Understood.org.

  • Dekódování

    Schopnost „vyluštit“ napsané slovo – převést písmena na hlásky a přečíst i slovo, které známe z doslechu, ale napsané jsme ho ještě neviděli.

  • Soudržnost

    Schopnost rozumět stavbě vět a spojovat jednotlivé myšlenky do navazujícího celku.

  • Porozumění

    Schopnost pochopit čtený text – spojit ho s tím, co už známe.

  • Hlásky a písmena

    Schopnost rozpoznat spojení mezi zvukem a písmenkem.

  • Slovní zásoba

    Schopnost chápat význam slov, jejich definici a kontext.

  • Usuzování

    Schopnost vyvodit ze čteného textu závěr a spojit nové informace s už existujícími vědomostmi.

  • Plynulost

    Schopnost číst přesně, plynule, přiměřenou rychlostí a s porozuměním čtenému textu.

  • Pozornost

    Schopnost soustředit se na čtený text a udržet v pracovní paměti to, co jsme právě přečetli.

Osvojte si techniky čtení

Různé texty, různé způsoby čtení

  • SQ3R

    Sofistikovaná metoda pěti po sobě jdoucích kroků – přehled, otázky, čtení, zopakování, shrnutí (Survey, Question, Read, Recite, Review) –, jejímž cílem je co nejlépe porozumět textu. V roce 1946 ji popsal psycholog Francis P. Robinson. Kdy ji použít: u složitějších strukturovaných textů a při učení.

  • Skimming

    Rychlé „prolétnutí“ textu, při kterém zachytíte hlavní informace a celkový smysl. Rozšířený způsob čtení pro konzumaci denních informací menšího významu. Kdy ho použít: rychlý průzkum, seznam článků na webu, první seznámení s textem.

  • Scanning

    Metoda určená k nalezení konkrétní informace v textu – jména, čísla, klíčového slova. Ideální, pokud už znáte obecný kontext a zbytek textu můžete klidně přeskočit. Kdy ji použít: popisy produktů, návody, nákupní seznam, menu v restauraci.

  • Aktivní čtení

    Umožňuje hlouběji porozumět čtenému textu. Hodí se u textů, o kterých potřebujeme kriticky přemýšlet a dobře jim rozumět. Kdy ho použít: nové materiály a materiály, kterým potřebujeme porozumět.

  • Detailní čtení

    Důsledná analýza a čtení slovo od slova, známé také jako intenzivní čtení. Každé slovo čteme pomalu a s cílem porozumět významu i kontextu. Kdy ho použít: detailní průzkumy, lékařské záznamy, poezie.

  • Struktura – tvrzení – hodnocení

    Metoda, při které si nejprve ujasníme stavbu textu a jeho kapitol, potom jeho hlavní tvrzení a nakonec je zhodnotíme – ať už v hlavě, nebo v poznámkách na papíře. Spojuje se s knihou Mortimera Adlera How to Read a Book. Kdy ji použít: při učení a při syntéze informací z více zdrojů.

Jak se stát zdatnějším čtenářem?

  1. Hledejte klíčová slova
  2. Stránku po stránce
  3. Udělejte ze čtení zvyk
  4. Udělejte si wishlist
  5. Vytvořte si prostředí
  6. Střídejte rychlost
  7. Trénujte s appkou
  8. Dělejte si poznámky
  9. Čtěte společně
  10. Čtěte ostatním

Čtení o čtení

Pokračujte další kapitolou

Výhody čtení

Proč číst: 11 důvodů, proč se (znovu) zamilovat do čtení

 Tituly, které by vám doma neměly chybět

Nakrmte knihovnu

 A další otázky o čtení

Která kniha se čte nejdéle?

 Top 10 mouder mistra Sun-c’, která byste měli znát i vy

Nejlepší válka je ta, která vůbec nezačala

 Jak v dětech obnovit lásku ke knihám

Děti a čtení ve světě mobilů

 Z deníčku bláznivé knihomolky

3 knihy (nejen) pro ženy, které dohromady zvládnete i za jeden víkend

Co si přečtete dnes?